Strakonický trojúhelník

Úvodem

V dobách minulých se silniční závody motocyklů jezdily především na přírodních okruzích. V roce 1984 se u nás dokončila výstavba autodromu v Mostě. O tři roky později byl vybudován Masarykův okruhu v Brně. Začaly se ozývat hlasy, že se budou jezdit mistrovské závody pouze na automotodromech.
A po pár letech klasické přírodní tratě již dávno zmizely z kalendářů mistrovství republiky.
Jezdit mistrovství republiky znamenalo uspět nejprve v oblastních přeborech (3. výkonostní třída) a pak v závodech přeboru ČR (2. výkonostní třída). Každý jezdec si 1. výkonnostní třídu musel vybojovat.
Všeobecně platilo, že každý okruh musel splňovat určité bezpečnostní parametry, pokud ale byl pořadatel správně nadšený pro věc, dalo se jet skoro všude. Nebyl problém navézt balíky slámy, obalit sloupy, zdi, kmeny stromů, betonové můsky. Nasazení dobrovolných nadšenců bylo obrovské a ze současného pohledu neuvěřitelné.

Okruh: Strakonický trojúhelník

V jižních Čechách se na silnicích závodilo v nedalekém Písku, na Hluboké, v Jindřichově Hradci, Táboře
i na letišti v Českých Budějovicích. Velkou tradici mělo "Zlaté kolo" v Třeboni, navazující dokonce na prvorepublikovou tradici. Po hrázi rybníka Svět burácely závodní stoje již v roce 1937.
Ve Strakonicích byly v padesátých letech pořádány silniční závody na okruhu - trojúhelníku v Lipkách.

Při pohledu na mapu a porovnání stavu cest v současné době je těžko uvěřitelné, že se tam kdy závodilo.
Okolo lomů (či skládky odpadu) vede „panelka“ a přes letiště je louka.


Po mnoha letech se silniční závody obnovily až v osmdesátých letech minulého století. Byla vybudována nová silnice přes Vlčiny a s využitím silnice staré vznikl závodní okruh na kterém se odjely dva závody.
V roce 1983 a 1986. Oba závody pořádal Automotoklub Katovice.


Okruh dlouhý 4,7 km tvořily za městem spojnice nové hlavní výpadovky na Vimperk, bývalé hlavní silnice a spojky kolem STS (dnes BISO - Keibel) Radošovice.

V nejvyšším místě okruhu na nové silnici umístili start a na poli nad ním depo motocyklů, ze kterého byla část trati jako na dlani.
Po startu na široké silnici se letělo dlouhým, táhlým levým obloukem z kopce na plný plyn až na první širokou křižovatku, na které se jelo doleva na úzkou silnici, jak do trychtýře.

Na úseku kolem STS Radošovice byla teréní vlna, na které motocykly skákaly - takový malý strakonický Ballaugh Bridge (na ostrově Man).



Na další křižovatce se levým vinglem trať vracela po pěkné silnici nejhezčí partií okruhu.
Po levé zatáčce, do které nebylo vidět se stromy ve výjezdu přišel horizont a hned po něm pravá na kolínko.

Následoval úsek rychlých, mírných oblouků na srdce, lemovaných svodidly a nepříjemným, hustým stromovým porostem na vnějšku zatáček za svodidly.





Po půl kilometrové rovině přišlo nejslabší místo okruhu, vracečka o 180 stupňů u obce Přední Zborovice, ve které bylo navíc nutné překonat výškový rozdíl dvou silnic, neboli o patro výš a zpět po novém úseku.

Do cíle zbýval již jen pravý, táhlý oblouk na plný plyn po nové silnici až do stoupání ke startu.



Situační plánek závodiště

Jak na cache

Cache je umístěna v prostoru „druhého“ strakonického trojúhelníku na „krtinci“ nazývaném
Pahorky 462,1 m (Bpv). Některé mapy uvádějí 482 m a řada map neuvádí ani název natož výšku.
Z místa je pěkný výhled na Strakonice s kopečky na horizontu.

Závěrem

Vyvstává otázka na roli Automotoklubu Strakonice. Ve Strakonicích žila a žije řada známých motocyklových jezdců. Přitom na počest strakonického jezdce Stanislava Maliny pojmenoval Automotoklub v Písku tamní silniční závodní okruh. Přestože okruh již zanikl, jedna jeho část – ulice se jmenuje Stanislava Maliny.
Strakoničtí se zaměřili na motokros a závodní areál v Jiníně.



Profile for sopracin

Logo www.geojih.cz

Flag Counter
Hezký den